Historie
První obyvatelé, kteří osídlili území dnešní Černé Hory, byli Ilýři, Kelti a Římani. Po nich v 6. - 7. století přišli slovanské kmeny. V 9. století vzniknul na tomto území první státní útvar Zeta. Samostatnost od Byzancie si vybojovalo v roce 1217 srbské království pod vládou dynastie Nemanjićů. Existovalo jen krátko, když bylo srbské vojsko porazeno Turkama v boji na Kosovém poli. V roce 1459 se stalo Srbsko součástí Osmanské říše. V roce 1876 se Černá Hora po boce Srbska zapojila do vojny proti Turecku a po jejich vítězství získala důležité území jadranského pobřeží. Po první světové vojně (1918) se krajina stala součástí svazových republik federativní Jugoslávie (Chorvatsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Makedonie a Černá Hora). V roce 1941 se Jugoslávie stala německým spojencem. Lidem se tehdejší režim nelíbil a svrhli ho a Němci krajinu napadli. Černá Hora se stala součástí Itálie.
Jugoslávie si nezávislost i po druhé světové vojně udržela. Na čelo krajiny se postavil Josip Broz Tito. Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Makedonie se stali republikami a Jugoslávie se stala federací. V roce 1991 se Chorvatsko, Makedonie a Slovinsko od Jugoslávie osamostatnili. Jejich příklad v roce 1992 následovala i Bosna a Hercegovina, čím ztratila krajina mnoho zdrojů příjmů a nenávist tak prorostla do krvavé občanské vojny. Nezávislost Chorvatska a Slovinska byla uznaná Evropskou Unií. Černá Hora zůstala součástí Jugoslávie a vojna v Bosně a Hercegovině se začala. Po referendu v roce 1992 vznikla Federativní republika Jugoslávie- díky vytvoření federace Černé Hory se Srbskem. Mír mezi Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou a Jugoslávií byl vyhlášen v roce 1995. 4. února 2003 se Jugoslávie přejmenovala na Srbsko a Černá Hora. 3. června 2006 černohorský parlament vyhlásil nezávislost Černé Hory, stát Srbsko a Černá Hora formálně ještě existoval do 5. června, kdy Srbsko převzalo po něm nástupnictví.
